Firemní přitažlivost díl pátý - Může za to par střepů a kapek krve
Yusuke byl naprosto v šoku. Nobu ho opět políbil. A jemu se ten polibek moc líbil.
Sakra to přece není možný! Proč se mi to líbí? Proč to Nobu vůbec dělá? Proč mě líbá? Proč chci aby nepřestával?
Jediné co se Yusukemu v tu chvíli honilo hlavou, bylo nespočet otázek proč. Ale skoro na žádnou si nedokázal odpovědět. Nechápal proč to Nobu dělal. Nevěděl jestli si s ním jen hraje, nebo jestli to myslí alepoň trochu vážně. Kdyby věděl jak moc vážně to s ním Nobu myslí, tak by možná tak nervózní z toho všeho nebyl. Ale o tom neměl ani ponětí. Jediné co si opravdu začal uvědomavat bylo, že se mu jeho polibky opravdu líbí a že by chtěl aby ho líbat nepřestal. I když už to věděl, stále si to nechtěl přiznat a sám sobě odporoval.
Ne, nelíbí se mi to. Nechci aby mě líbal. A už se to nesmí opakovat. Nedovolím to!
I když byl rozhodnutý zabránit tomu aby se to někdy opakovalo a jako dokonalý plán považoval to, že se prostě zavře v pokoji a nebude vycházet. Ale už po pár minutách, když slyšel z kuchyně tříštěbní skla, poznal, že má jeho plán několik velkých trhlin. Jako první, nestihl uklidit po večeři nádobí a jak to tak vypadá právě se do uklizení nádobí pustil sám Nobu a podle oněch tříštivých zvuků mu to moc nejde. A jako druhá trhlina je ta, že Nobu je jeho zaměstnavatel a on pracuje přímo pod ním v jeho kanceláři. Takže je naprosto bez šance o to se mu jakkoli vyhnout. S povzdechem sklopil hlavu otevřel dveře a šel do kuchyně podívat se na tu pohromu. Bylo mu jasné, že to bude muset všechno uklidit. Jako prvního si všiml, rozbitého talíře a velkého nože ležícího na zemi. To by jen tak přešel a prostě to uklidil, jenže na té zemi, mezi střepy a na nožem si všiml ještě něčeho. A to čeho si všiml byla krev. A nebylo jí ani moc málo. V tu chvíli se mu strachem sevřelo srdce a hned šel po stopách krve aby našel Nobua. Našel ho v koupelně jak všechno rozhazuje okolo a strašně při tom nadává, také si všiml jeho úplně zakrvácené ruky a loužičky krve, která nebyla zrovna malá ale ani zas tak obrovská. Každopádně byla dost velká na to aby se o Nobua bál. Úplně zmrzl na místě, nesnášel pohled na krev ale co ho možná nejvíce zarazilo bylo to, že mu tak nějak bylo jedno, že vydí krev ale to, že to byla Nobuova krev a ještě k tomu je to jeho vina. Kdyby neutekl, tak by se Nobu nepokoušel uklízet a tohle by se mu nestalo. Smazřejmě, že za to nemohl. Byla to jen neštastná náhoda ale on si i tak přikládal tu vinu na sebe.
„Panebože!“
„Ah, to nic není. Jen malé říznutí. Nevíš kde mám lekárničku?“
Když nic neslyšel tak se otočil a podíval se na Yusukeho a v tu chvíli se zarazil. Yusuke byl úplně bledý a jen vyjeveně zíral na jeho ruku.
Sakra, jen to ne. Doufám, že mi tady při pohledu na krev neomdlí. Ta ruka mě pekelně bolí a taky bych to potřeboval nejdřív zavázat. Jestli mi tu ale omdlí tak ho tu přece nemůžu nechat než ošetřím sebe.
„Yusuke, Yusuke! Co je s tebou.“
„Ne nic, Lékarnička je pod umyvadlem. Žádnou si tu neměl tak jsem jí včera koupil a dal jsem ji sem. Počkej vyndám jí a očetřím ti ruku.“
„To je dobrý to nemusíš, jestli ti nedělá pohled na krev dobře, tak si jdi radši lehnout, nebo sednout. Já si to nějak zavážu.“
„Ne vážně, to je dobré. Nevadí mí to. Já ti tu ruku ošetřím. Pojd si sednout do kuchyně.“
Nobu pozoroval jak mu Yusuke velice opatrně a nežně čistí ránu, tak aby ho to co nejméně bolelo. A musel přiznat, že se mu to opravdu dařilo. Skoro vůbec necítil, že se ho dotýká. Jen mu přišlo malinko divné proč se mu tak hrozně moc klepou ruce, proč vypadá jako kdyby se měl každou chvíli složit nebo rozbrečet. Přece mu říkal, že to nemusí dělat, že si to ošetří. Jestli mu krev nedělá dobře, tak to má prostě přiznat a nedělat hrdinu.
„Yusuke?“
„Hm“
„Proč to děláš?“
„A co?“
„Proč mi ošetřuješ tu ruku, když ti je z toho evidentně špatně. Říkal jsem ti, že si to ošetřím sám.“
„Není mi z toho špatně. Nevadí mi to.“
„Ale prosim tě. Tak mi vysvětli proč jsi bledý jako stěna a úplně se třeseš.“
„...........“
„Tak proč nic neříkáš?“
Vzal ho druhou rukou za bradu a zvedl mu hlavu, tak aby mu viděl do očí.
„Tak mi odpověz.“
„To není proto, že vidím krev. Jen je mi to moc líto.“
„A proč je ti to líto. Ty ses neřízl. Jsem prostě nešikovnej.“
„Protože je to moje vina. Kdybych neutekl, tak bys to nešel uklízet a nepořezal by ses. Mrzí mě to. Moc se omlouvám.“
„Nic není tvoje vina. Je to jen má nešikovnost. Přece bys nezačal brečet jen proto, že se tvůj otravný šéf trochu pořezal. Opravdu to není tvá vina.“
Nobu tomu nemohl uvěřit. On je v takovém stavu jen proto, že si to přikládal za vinu. Jen k vůli němu. Měl o něj strach. A když viděl ten jeho pohled. Plný bolesti. Nemohl si pomoc. Něžně ho pohladil po tváři a pomalu se k němu sklonil a políbil ho. Ale to co se stalo opravdu nečekal. Yusuke mu totiž téměř okamžitě ovinul paže kolem krku a co nejvíce se k němu přitiskl a jeho polibek vášnivě opětoval. A tak ho tedy objal v pase a přitáhl si ho blíž k sobě a posadil si ho na klín.
„Už ode mě nebudeš utíkat?“
„Ne už ne.“
„Tak to jsem moc rád. Protože to je to poslední co bych si přál.“
Jen co to dořekl, tak ho opět s úsměvem políbil.
„Co ten smutný pohled? Jestli ti vadí, že tě líbám tak mi to řekni. Nechci abys byl semnou jen z vděčnosti nebo tak něco.“
„Ne to ne. Mě....mě se to líbí. Ale mám strach.“
„A z čeho? Ze mě?“
„Ne. Z tebe ne. Jen mám strach, že to bude jen chvilkové a že se do tebe třeba zamiluju a já tě pak přestanu bavit a omrzím tě.“
„Tak o tom silně pochybuji. Já sem se totiž do tebe už dávno zamiloval a to že by ses do mě zamiloval také by bylo pro mě to nejkrásnější co by mě mohlo potkat.“
Yusuke nemohl uvěřit tomu co mu právě řekl. Tak moc se toho všeho bál a hlavně toho, že si sním jen zahrává a on se do něj zamiloval! Ale co on? Miluje ho? Nebo to opravdu bere jako vděk?
Ne, věděl, že tak to není. Má ho rád, to už věděl s jistotou. Ale přes to všechno se toho tak trochu bál. Jsou přece oba muži a Nobu je prezident obrovské Japonské firmi zatím co on je jen vysokoškolák, který pro něj pracuje. To přece nemůže fungovat. A jestli se to dozví ostatní ředitelé jednotlivých oddělení tak se na něj určitě nikdy nepřestanou dívat skrz prsty.
„Nad čím tak usilovně přemýšlíš?“
„Co když to nevyjde? Jsme oba muži. A ještě k tomu jsem jenom tvůj zaměstnanec.“
„No a, že jsem muži. Je mi to jedno. A nejsi jen můj zaměstnanec jsi pro mě něco víc. A pokud by se cokoli stalo, tak tě jen proto nevyhodím. Jsi velice schopný. Byl bych hlupák kdybych tě vyhodil jen z osobních důvodů. Popravdě už nějakou dobu přemýšlím o tom, že až doděláš školu tak tě zaměstnám v oddělení pro styk s veřejností, jelikož tvé připomínky jsou velice pádné a jak vidno, měli jsme v naší taktice spoustu mezer a nějaké se nám díky tobě pomalu daří vyplňovat. Máš na to talent. A pokud se obáváš toho co jsi budou myslet ostatní. Tak to mi je naprosto ukradený! Pokud to bude někdo odsuzovat, tak je to prostě jen ubožák. Už na to nemysli. Dobře?“
„Dobře.
Nakonec si Yusuke řekl, proč ne a všechny své obavy hodil za hlavu. I když byl přibližně před hodinou ještě rozhodnutý se mu vyhýbat aby se to neopakovalo, tak to rozhodnutí zmizelo v tu chvíli, kdy ho viděl stát v té koupelně. Měl o něj takový strach, že se chvíli nemohl ani pohnout. A když nad tím teď tak přemýšlel musel si přiznat, že to co k němu cítí bude něco víc než že by ho měl jen rád. A čím víc ho Nobu líbal tím víc mu docházelo, že ho vlastně také už dávno miluje. Jen si to po celou dobu nechtěl přiznat. Teď už je ale pozdě nad čímkoli přemýšlet. Už vlastně ani přemíšlet nedokázal. Nobu mu totiž nedával šanci přemýšlet nad nečím jiným, než nad jeho polibky a doteky. Yusuke si Nobuovi sedl obkročmo na klín a znovu se k němu přitiskl a začal ho vášnivě líbat a prohlubovat jejich vzájemný polibek. Nobu se mu mezi polibky vkradl rukou pod tryčko a začal ho něžně hladit po hrudi a druhou rukou mapoval svými doteky celá jeho záda. Když už mu jeho tryčko bránilo ve zkoumání jeho těla, jednoduše mu ho přetáhl přez hlavu a pokračoval svými dlaněmi ve své objevné pouti po celém jeho těle.
Na Yusukem bylo vidět že už opravdu nevnímá nic jiného než jeho polibky a doteky a slastně mu vzdychal do úst, což Nobuovi jasně říkalo, že se mu to líbí a že by si určitě mohl dovolit i víc než jen letmé doteky svých dlaní na jeho těle. Pomalu se začal zvedat s Yusukem ve svém náručí a Yusuke mu okamžitě obtočil nohy kolem beder a co nejvíce se k němu přitskl aby nespadl a jelikož Nobu přerušil jejich polibek, proto aby viděl na cestu začal ho něžně líbat na krku a dráždit jazykem a tentokrát vykonával on svou objevnou pouť ale na rozdíl od Nobua ji vykonával svými rty a jazykem a pouze na krku. Nobu si užíval jeho péči a mezitím pomalu mířil do své ložnice.
Jen co se za nimi zavřely dveře, položil Yusukeho na postel a opět se zmocnil jeho rtů. Při tom začal rukama bloudit po jeho těle. Pomalu se přesouval rty od joho úst přez krk na hruď, kde začal jazykem dráždit jeho bradavku. Jemně jí obkružoval svým jazykem a pak jin nasál celou do úst je nežně ji stiskl zuby. Naprosté ticho v pokoji narušovaly jen Yusukeho steny plné vzrušení, kdykoli se ho dotkl na nějakém citlivém místě, okamžitě se prohl vzrušením jako luk a plně si užíval veškeré doteky a polibky, kterými ho Nobu postupně vynášel až na samý vrchol.
Nobu si pozorně všímal veškerých jeho reakcií a vše si vtiskával do paměti aby věděl na jaké místo na svém těle reaguje nejvášnivěji. Byl naprosto uchvácen jeho výrazem ve tváři a tím, že se mu naprosto oddával. Byl neskutečně šťastný a to proto, že něco takového ještě s nikým nikdy nezažil. Vždycky se spíše staral o to aby on sám došel kýženého uspokojení ale s Yusukem to bylo jiné. V jeho případě se staral hlavně o jeho tělo a snažil se o to aby ho co nejvíce uspokojoval a své vlastní potřeby přesouval až na druhé místo. Věděl, že Yusuke je to nejlepší co ho mohlo v jeho soukromém životě potkat a byl rozhodnutý se ho nikdy nevzdat. Opravdu se do něj bláznivě zamiloval. A jenom pohled na jeho vzrušené tělo a touhou zastřený pohled ho dělal neskutečně šťastným.
Pomalu se začal přesouvat k druhé bradavce aby jí dopřál stejné péče. Když už se oboum bradavkám věnoval dostatečně dlouho, začal svými polibky směřovat níž až k jeho klínu. Nejdříve jen líbal a dráždil jazykem jeho obnaženou kůži těsně nad lemem kalhot. Což Yusukeho nenechávalo chladným a celý se pod jeho laskáním prohýbal vzrušením.
Když už to Yusuke nemohl vydržet, tak si sedl a přitáhl si Nobua k sobě pro polibek, přitom ho obratně přetočil tak, že na něm seděl obkročmo a výraz jeho tváře Nobuovi napovídal, že se má na co těšit. Yusuke se pomalu sehnul k jeho ústům a přitom rukou zabloudil k Nobuovu klínu a jemnými až nepatrnými doteky ho začal laskat v rozkroku. A přesto, že se ho téměř nedotýkal a ještě k tomu to bylo přez látku kalhot, tak Nobu jeho doteky vnímal jako kdyby se ho dotýkal na obnažené kůži a o to to bylo horší když svou ruku stáhl a začal ho jemně hladit po hrudi. Svými polibky mu zasypával celý krk až se dostal k jamce za uchem. Napatrně mu ji polaskal jazykem a začal se věnovat jeho ušnímu lalůčku. Něžně se do něj zakousl a malinko zatáhl jen proto aby ho v zápětí pustil a polaskal jazykem. Moc dobře si všiml, že tahle hra dělá Nobuovi velice dobře, všiml si jak začal zrychleně dýchat. Přestal si zase všímat jeho lalůčku vydal se ztejnou cestou zpět k jeno rtům aby se jich mohl okamžitě zmocnit ve vášnivém polibku. Polibky začal pomalu zkoumat celé Nobuovo tělo. Přez krk se propracoval na jeho hruď, kde začal okamžitě věnovat zvláštní péči jeho bradavkám nejdříve je stejně tak jako Nobu jen obkroužil jazykem a potom je vsál každou postupně do úst. Přemisťoval se stále z jedné strany na drukou a rukou se mezitím začal opět propracovávat k jeho roztouženému klínu.
Nobuovi to připadalo jako slastné trápení a když už to nemohl vydřet opět stáhl Yusukeho pod sebe a téměř okamžitě ho začal vášnivě líbat. Při tom mu začal rozepínat pásek aby se mohl dostat k jeho klínu. Během chvilky, až Yusuke pomalu ani nepostřehl jak se to stalo, ho zbavil kalhot, které letěli přez celou místnost a dopadly někam na zem. Chvíli potom je následovalo i jeho spodní prádlo. Přitom co se stále věnoval jejich vášnivým polibkům začal jemně dráždit Yusukeho v rozkroku a přejížděl dlaní po celé jeho délce. Když už ho kvůli jeho stále se stupňujícím vzdechům, plné rozkoše ani líbat nemohl, začal si polibky razit cestu právě tam, kde ho zatím dráždil jen rukou. Uchopil ho do dlaně a sklonil se nad něj, začal jazykem dráždit jen jeho špičku. Yusuke byl vzrušením úplně mimo sebe a pánví se začal pohybovat proti jeho ústům, čímž ho Nobu celého objal rty a začal ho dráždit ústy po celé jeho délce a pomalu si ho začal připravovat prsty pro svůj vpád. Yusuke byl tak vzrušením mimo sebe, že ani nevnímal, že už má Nobu v něm tři prsty. Když Nobu cítil, že už je dostatečně připravený, klekl si mezi jeho nohy a pomalu do něj začal pronikat. Yusukemu se to líbilo už při prvním proniknutí což dal najevo tím, že mu hned vyšel pánví vstříc. Nobu tedy ani nemusel čekat až si na něj zvykne a hned se proti němu začal pohybovat. Při tom ho stále dráždil rukou ve stejném rytmu jeho přírazů. Po nějaké chvíli jejich vášnivého milování se Yusuke přetočil na šechny čtyři a čekal až do něj Nobu opět pronikne. Yusukemu stačilo k tomu aby došel k naprostému vrcholu svého uspokojení jen pár přírazů a pohybů rukou a prohnul se jako luk při právě prožívaném orgasmu, stejně tak i Nobu vyvrcholil téměř ve stejnou chvíli. Yusuke se okamžitě stočil Nobuovi do náruče a dál se mazlili a hladili po celém těle, jejich jazyky se proplétaly ve vášnivém polibku a přitom si vychutnávali dozvuky jejich milování. Nobu si Yusukeho hýčkal něžnými doteky a polibky do té doby než začal cítit, že mu pomalu usíná v náručí.
Jediné na co v tu dobu dokázal myslet bylo to, že tohle bylo to nejkrásnější milování, které za celý svůj život prožil a to jich nebylo zrovna nejmíň. Byl rozhodnut se ho nikdy nevzdat a zůstat s ním na celý život, protože byl přesvdčený, že bez něj už by mu jeho dosavadní život, tak jak ho žil do těď, nebavil a připadal by mu prázdný. Stejně tak i Yusuke usínal s podobnou myšlenkou a byl nakonec rád, že ze svého pokoje vyšel, může za to vlastně jen pár střepů a kapek krve aby si vůbec uvědomil co k němu cítí a díky tomu zažil to nejkrásnější milování ve svém životě. Byl rád, že vůbec ten jeho zvláštní návrh přijal. I když si tak trošičku začínal myslet, že to měl Nobu perfektně promyšlené a že mu ten byt nabídl právě proto aby ho mohl mít u sebe. Což mu teď naprosto vyhovovalo a nehodlal se proti tomu jakkoli stavět.
Oba dva nakonec usínali s úsměvem na rtech a myšlenkou na toho druhého.
Komentáře
Přehled komentářů
Nádhera. Doufám, že je nebudeš v budoucnu moc trápit.
...
(Aylen, 29. 4. 2010 23:06)Kráásný dílek! Na tvé stránky jsem přišla teprve dnes, la emůžu tě ujistit, že máš nového stálého návštěvníka :)
...
(noriuke katsa kai sairo, 29. 4. 2010 17:43)
miluje?on ho miluje?!To je dobře...a já zas miluju tebe!!!!píšeš úžasné povídky!!!
A to yaoi....nezbývá mi nic jiného než rozplývat se blahem!!!!tímto si získala jednoho závisláka!!!protože já tu budu denně!!!
:-)
(nagi, 29. 4. 2010 11:03)naprosto nadherne, doufam ze budou mit jeste pokracovani, uz se ho nemuzu dockat rychle prosim
=0)
(Teressa, 29. 4. 2010 8:15)uzasne!!! dufam ze este bude nejake pokracko=) uz sa neviem dockat dalsich tvojich poviedok=) rychlo prosiiim=)
:-)
(Lachim, 30. 4. 2010 7:57)