Prázdniny a otravný bratr díl 11 - Druhý polibek a co bude dál?
Druhý polibek a co bude dál?
Celý večer probíhal v veselém duchu a stejně tak jako pokročila noc pokročila i podnapilost všech zúčstněných. A to i včetně mé maličkosti a Michal už taky nevypadal moc střízlivě. Perfektně jsme se všichni bavili o půlnoci se někdo vynořil s dalšíma buřtama na opékání a tak jsme se všicdhni vrhli pro jehlice na opékání. Bohužel byly jen čtyři a hladových strávníků mnohem více. Což tedy znamenolo, že slabší bude mít dýl hlad. Já jsem byl bohužel mezi těmi slabšími a s povzdechem jsem se vydal zpět sednout a k mému velkému překvapení ke mně mířil Michal se dvěma vybojovanýma jehlicema jednu mi s úsměvem podal.
„Děkuju.“
„Není za co.“
A společně s jehlicí mi věnoval i ten nejkrásnější úsměv jaký jsem u něj kdy viděl.
„Hééééj to není fér. Proč jsi ji Míšo nedal mě? Jsme přece nejlepší kámoši a ty se na mě takhle vykašleš a místo toho ji dáš bráchovi.“
„No jo hochu. Si musíš zvykat. Měl si sedět vedle mě a byla by tvoje.“
„Ale to bych pak nemohl sedět vedle Léni a to přece nejde.“
„Inu tvoje smůla.“
Tomáš nahodil takový ublížený výraz se štěněčími oči, že jsme všichni propukli v hlasitý smích. Ale snad nejvíc se smála Lenka.
„Zlato, kdybych tě neznala tak bych si myslela, že tu teď vedle mě sedí desetiletý dítě.“
„Cože? Desetiletý?! V žádné případě. To odmítám. Choval jsem se minimálně na jedenáct.“
Deny
„Tome, tak teď si to rozsekl!!!“
A všichni opět propukli v smích. No musím uznat, že bratr byl opravdu trochu překvapený tím, že mi ji Michal přinesl. No není se čemu divit vždyť ještě před dvěma dny by všichni do jednoho odpřísáhli, že mě na smrt nesnáší a najednou se na mě usmívá. Ne jenom Tomáš ale všichni byli dost překvapení a vlastně nikdo nechápal. No jediný kdo néjen že chápal ale i asi trochu tušil byla Lenka.
Celý večer nebo spíš pomalu celá noc probíhala ve velmi dobré náladě a všichni jsme se skvěle bavili. I když ze začátku asi nebyli všichni zrovna nadšení, že musím jet s nimi, tak bych řekl, že nakonec to ve výsledku nikomu nevadilo. Jelikož co si budem povídat už dávno nejsem malej otravnej spratek a vlastně jsem mezi ně dost dobře zapadl. Jediný komu trvalo nejdýl mě mezi sebe přijmout byl právě Michal, který mě doufám bude brát úplně jinak než jen dalšího kámoše protože o jeho kamarádství moc nestojím. Ne že bych nebyl rád, že se semnou baví ale chci úplně něco jiného. Chci něco víc. Chci aby mi propadl stejně tak jako jsem i já dávno propadl jemu. Chci aby se do mě alespoň z poloviny zamiloval, tak jako já jsem se už dávno zamiloval do něj. Je mi jasný, že stále nemám vyhráno. Přesto, že moje první přání se mi splnilo až už jsme se políbili. Prozatím je to pouze fyzická záležitost zatím co já chci víc. No inu jak se říká, tak tohle bude běh na dlouhou trať. Jasné to že ho přitahuju a možná, že i (a v to upřímně doufám) vzrušuju je jasný bod pro mě. Ale je snad každému jasné, že fyzická přitažlivost nění všechno. A já chci víc. Chci city chci vztah ne postel. I když to k tomu patří a po tom samozřejmně toužím taky.
Zatím co já se v duchu zaobírám svými myšlenkami a s upřeným pohledem do ohně přemýšlím o tom jak zařídit aby se do mě Michal zamiloval, tak po celou dobu mě právě výše zmíněný pozoroval. A i on přemýšlel nad tím co ke mně vlastně cítí. Nebyl si jistý. Nevěděl. Bylo mu jasné, že se mu Radek líbí, že by ho chtěl. Ale zase už dávno se rozhodl, že chce dlouhodobej a pořádnej vztah a ne jenom vztah který by spočíval jen v sexu. Ale může s Radkem tenhle vztah vybudovat? To je ta největší otázka, která ho momentálně tížila. Nechtěl se do ničeho nevázaného už pouštět. Jo fajn musí si přiznat, že mu už Radek ani zdaleka nepřipomíná toho kluka, kterého tak úzkostně nesnášel. Ale přeci jen je mezi nimy dost velký věkový rozdíl. Radek je mladej a určitě si ještě chce užívat. To Michal taky ale už by si chtěl užívat s někým po boku ve vážném vztahu, který by mohl už vydržet navždy a jestli ne navždy, tak alespoň na hodně dlouhou dobu. A to právě byl ten problém. Bohužel pro Radka, Michal silně pochyboval o tom, že by toho byl Radek ve svém věku schopný.
A tak jeden seděl pozorujíc plameny ohně, druhý se stejně upřeným pohledem naopak sledoval jeho tvář a sledoval sledoval světlo a stíny, které na jeho tváři vytvářel plápolající oheň a oba přemýšleli nad tím druhým.
Michal bohužel došel k přesvědčení, Radek je příloiš mladý na to aby s ním měl takovýto druh vztahu a rozhodl se, že to radši utne hned v zárodku a zůstane to jen na hranici přátelství a byl ze svého rozhodnutí tak rozmrzelý, že ho přešla veškerá nálada a jednoduše se zvedl s rozhodnutím jít radši spát než nad tím stále přemýšlet.
Radka pohyb vedle něj vytrhl z přemýšlení a zadíval se na zvedajícího se Michala s úsměvem, který mu ale z obličeje ihned vyprchal jelikož Michalův výraz ani z daleka nepřípomínal ten, který měl když mu dával jehlici na opékání. Nic neříkal jen se na něj díval a doufal, že se na něj zase tak krásně usměje a vyžene tím z hlavy veškeré jeho pochybnosti. Michal se bohužel ale pohledu jeho směrem vyhýbal jelikož kdyby se na něj podíval jeho rozhodnutí by bylo okamžitě ta tam.
Nejenom Radek ale i ostatní se podivily nad Michalovým náhlým odchodem.
Tom
„Kam jdeš? Zábava ještě ani z daleka nekončí. Neříkej mi, že už chceš jít spát?“
„Jo už jsem nějakej utahanej a abych pravdu řekl pro dnešek už mám dost. Musím si taky nechat něco na zítra.“
Deny
„No ne chlape ty nám nějak stárneš! Většinou jsi to byl právě ty kdo vydržel nejdýl z nás všech.“
„No jo kluci už to není co to bývalo. Nejsem nejmladší.“
Deny
„No tak v tom máš pravdu ty náš dědečku nejmladší je tady Radek. Přece se nenecháš zahanbit a neskončíš dřív jaky tady naše mládě?!“
Radek
„Jaký mládě?! Zas tak velkej rozdíl mezi náma není.“
Tom
„No bratříčku, dost velkej na to abys byl naše mládě. Což mi připomíná, neměl bys náhodou být dávno v postelí?“
Radek
„To si děláš srandu ne? Proč bych měl být v posteli?!“
Tom
„Ale prosim tě už minimálně půl hodiny tady sedíš, zíráš do ohně a přemáháš spánek. Tak tady nemachruj. Hle nebudeš první odpadlík, tak se ti nikdo smát nebude. Na to už máme zálusk na Michala a taky mu to dáme zejtra sežrat, že tak brzo odpadl.“
což všecny samozřemě velice zaujala a začali okamžitě plánovat jak všmožně to zítra Michalovi naservírujou a náležitě se u toho bavili a nakonec si ani nevšimli, že se Radek nakonec opravdu zvedl a taky odešel.
Radek byl zmatený. Nevěděl co si má myslet byla to otočka o 180°. Nechápal to nejdřív se líbali, což bylo naprosto úžasný, pak se na něj krásně celou dobu usmíval a teď se mu ani nepodíval do očí. A to si myslel, že už je vážně na dobré cestě ale tímhle jeho teorie nabývala značné trhliny.
Nechtěl už dál čekat byl rozhodnutý to dneska večer rozlousknout za každou cenu. Jak se říká hop nebo trop. Jednoduše to riskne a jestli to tentokrát nevyjde, tak to jednoduše vzdá.
Když radek potichu vešel dovnitř viděl Michala jak sedí na okením parapetu a dívá se do tmy za oknem.
„Myslel jsem, že si chtěl spát. Proč tady sedíš tak po tmě?“
„Chtěl jsem ale nemůžu usnout, tak jen tak přemýšlím.“
„Aha. O čem přemýšlíš, že z toho nemůžeš usnout.“
„O všem možném. Nic konkrétního.“
Zase. Sice na mě mluví a odpovídá mi ale ani jednou se na mě nepodíval. Pořád jen hladí do té naprosté tmy. Musím něco udělat. Cokoli. Jestli to takhle nechám být. Tak jednoduše nakonec kajždej zalehnem do své postele a zejtra by bylo všechno zase jako dřív a to já nechci. S tímto rozhodnutím potichu přešel celý pokoj až k Michalovi a naklonil se k němu tváří a zastavil se svými rty až těsně u jeho ucha.
Michal neměl ani nejmenší tušení, že se k němu Radek blíží až do chvíle dokud neucítil jak mu jeho dech lehce ovanul ucho.
„A můžu tu přemýšlet s tebou?“
Sakra co to do háje děla a proč na něj k čertu tak reaguju.
Mychal se nevěděl co má říct, nezmohl se ani na jedno slove. Po celém těle mu, po těch velmi tiše vyřčených slovech, přeběhl mrazík. Nutno podotknout, že velmi příjemný mrazík vzrušení. Celá jeho bytost se teď uvnitř jeho samého já prala. Ingnorovat a nebo se otočit a vyjít vstříc těm rtům, která tak tiše vypouštějí ta slova.
Ať už mozek říkal ne sebevíc hlasitěji, tak jehu tělu a srdci stačilo vyslovit jedno tiché ano a jeho rozhodnutí bylo nenávratně pryč.
Michal pomalu otočil hlavou zadíval se Radkovi do očí.
„Proč ne.“
Jejich rty oddělovaly pouze milimetry a Radek ani vteřinu nemeškal a tu vzdálenost zkrátil na naprostou nulu a jemně téměř ostýchavě se přisál na Michalovy rty, kterému jen při takovém jemném doteku projela tělem elektrizující vlna vzrušení a polibek prohloubil. Radek obtočil paže kolem jeho krku a docílil tak toho, že Michal konečně celé své tělo otočil k němu aby ho mohl obejmout kolem pasu. Radek se mu vtěsnal mezy jeho rozkročené nohy a co nejvíce přitiskl své tělo k tomu jaho a co nejvíce se těšil z jejich vzájemné blízkosti s přesvědčením, že tentokrát už jim to určitě nikdo nepřeruší. Kdo by taky rušil „spící lidi“ takhle v noci.
Jeden se tisknul co nejvíce k tomu druhému a jejich jazyky se proplétaly ve vášnivém polibku.
Pokračování příště :-P
Komentáře
Přehled komentářů
Jedinecny pribeh i kdyz jetakovy pribeh uz hodne otrepany tema vzdy zasnu jak se da precizne zpracovat co se v tehle povidce povedlo dokonale doufam ze se co nejdriv dockam pekneho happeningu a ze to nebude trvat celou vecnost tolik casu nemam ddd
nadhera
(hajky, 23. 6. 2011 14:37)no honem pokráčko... tenhle ciklus úplně hltam :D...fak krasa :D
ale nééé
(Lenushka, 19. 6. 2011 10:32)Tohle se ale nedělá jako:D Takhle to ukončit v tom nejlepším, jak se říká:D To máme za trest, neco za odměnu? Dyť jsme byli hodní čtenáři, tak co nám to děláš??? Těší´m se na další dílek.
Re: Re: ale nééé
(Lenushka, 22. 6. 2011 22:55)No tak netěšil by se ten, kdo tuto skvělou povídku ještě nečetl, takže o ní neví, ne?? :D Fakt super a moc se těším na další díl, ale to už jsem tu psala ne?? Nevadí, opakování je matka moudrosti, že?:D
o.o
(kated, 19. 6. 2011 0:21)
oh my little shit...oh pormin ze sem sprosta....oh tos to musela utnout zrovna takhle T.T prosiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiim tohle nam nemuzus udelat takovej srdecni infarkt.....boze prosim jen mi rekni ze zitra tu bude dalsi idlek :-) prosiiiiiiiiiiiiiim :-) no snad sepises dalsi dilek rychlejs nez si budu myslet :-) jinak kapiotla jak ti to uz mozna z komentiku vyznelo je uuuuuuuuuuuuzasnaaaa ....je nsad ho od sebe neodtrhne a nerekne mu "je konec..." buuu to bys jim neudelala ze ne.
tesim se na pokracovani :-)
Re: o.o
(xXxIchigoxXx, 21. 6. 2011 18:04)Lidičky zlatí. To je jasné, že to není konec jen mám poslední dobou méně času a vlastně vůbec nic nestíhám. Další pokračování bude tuto neděli. Slibuji :-)
Re: Re: Re: Re: o.o
(Lenushka, 22. 6. 2011 22:53)Juhuuu, neděle bude moje záchrana. Umí tady někdo zkracovat dny, že by mi na zítřek dal neděli??? :D
:-O
(nagi, 17. 6. 2011 20:52)co je to za vrazedny konec? koukam, ze to opravdu umis dobre useknout, takze by bodlo jako pokracovani :-) jinak jsem rada, ze ted prevzal iniciativu Rada a dal Misovi pusu :-) a taky mě tam rozsekal Tonas s tim chovanim 11 decka :-) takze jsem rada, ze jsi opet plne funkcni a tesim se na dalsi dilek :-)
...... LOOOOOL
(kioko, 17. 6. 2011 16:24)Proč?! Proč?!v Proč nám to dělááš?!?!? Já teďka jako neusnu protože newim co se bude dít dál a já se tak těšim a najednou to někdo usekl..... Rychle další díl nebo asi začnu vraždit...chudáci kluci..jak si jim to mohla udělat? xD :))))
jen tak
(honza.tokar, 9. 9. 2011 22:27)