Prázdniny a otravný bratr díl. 15 - Ráno nebo spíš dopoledne moudřejší večera
Ráno nebo spíš dopoledne moudřejší večera
Kluci se nakonec po několika neúspěšných pokusech rozhodli přeci jen nechat Michala dole což ale znamenalo, že jeden z nich bude muset nahoru místo něj. Což pro kluky bylo další neskutečné dilema. Deny okamžitě rozhodl, že nahoru půjde jednoduše jedno z dvojčat. Což se ale právě zmíněným ani trochu nelíbilo. Vždycky spolu za všech okolností je jejich pravidlo a nikdy ho nehodlají porušit. No možná někdy v budoucnu až si každý půjde svou cestou. Což ale není teď, takže to rezolutně odmítli a vznesli další návrh, že nahoru půjde on. To se samozřejmě zase vůbec nelíbilo Denymu. V žádným případě tam s nima nechtěl nechávat Vikyho samotného, což ale skrýval za to, že ty hovada by se o naprosto střískanýho Michala nedokázali postarat jelikož kdyby něco, tak spěj jak zabitý a nikdo a nic je nedokáže probudit. Což oba museli přiznat, že je pravda. A tak to jednoduše k Denyho veliké nelibosti vyřešil Viky.
„Ježiš, kluci co z toho děláte drama jak v nějaký telenovele. Jdu já a hotovo.“
Deny
„Co?“
Kamil + Honza
„Jé Viky, ty jsi zlatíčko. Naše spása. Jsme ti neskutečně vděční.“
Deny
„Co? To to....to přece nejde?!“
Viky
„Proč by to prosimtě nešlo. Kluci od sebe nepůjdou a ty se o Michala bez problémů postaráš a všichni tady být nemůžem. Je tedy snad jasný, že půjdu já. Je to logický. Tak kde vidíš tentokrát prolém?“
Kamil + Honza
„Jo Deny. Řekni nám kde je problém. Velice by nás to zajímalo. Povídej. Jsme jedno velké ucho.“
Kde je problém?! To je snad jasný. Nechci nechávat Vikyho samotnýho. To by ale vyznělo blbě, takže to nemůžu říct. Ty hovada by to hned otočili proti mně. No nakonec to bude to nejmenší zlo když bude nahoře s Radkem. Oproti těmhle hovadům je normální. No co musím se s tím smířit.
„Nikde. Není problém. Vikdy jde teda nahoru.“
A i když se snažil to říct naprosto normálně, tak se mu to stejně nepodařilo a vyznělo to dost neochotně. Čemuž se Kamil a Honza celou dobu pochechtávala a něco si tam šeptali. Jediný Viky nechápal o co tady jde. Jak moc rád by si vyložil jeho nechuť ho pustit nahoru, tak že s ním chce být. Tak to ale určitě není. Nakonec nad tím jen nechápavě zakroutil hlavou a šel nahoru za Radkem, který už zachumlaný pod peřinou spokojeně spal.
Když se říká ráno moudřejší večera, tak asi nepočítali s tím, že večer před tím se chlastá. Jak asi někdo může být moudřejší když má kocovinu a hlava ho bolí jak střep. Všichni se postupně probouzeli jenom Michal pořád spal. Není se čemu divit. Byl na tom ze všech nejhůř. Když se ráno Radek probudil, tak Viky akorát vylézal z postele. A jelikož Radek spal když večer přišel, tak teď absolutně nechápal co tam dělá a zíral na něj jako vyvoraná myš.
„Brý ráno.“
„Dobrý“
Aha. Takže, takhle to je. Už dokonce odmítá být semnou na pokoji. No alespoň mám o starost míš. Ve skutečnosti sle mu ale neulevilo a o to víc ho to mrzelo.
„Ha ha ha ha. Ty seš hustej po ránu. To vždycky když se zbudíš vypadáš jako když vidíš ducha? Nebo vypadám tak hrozně?“
Smích
„No to ani ne. Jen se divím, že se mi nějak zaměnil spolubidlící.“
„Jo táááááák. Tak to se ti vůbec nezaměnil. Jenom dnešní večer jsem byl vykázán nahoru.“
„Co? Tak to asi trochu nechápu.“
„No už jsi někdy zkusil dostat po žebříku do patra naprosto ožralýho člověka, který o sobě vůbec neví a nedokáže ani vteřinu stát a hned jde k zemi?“
„Ne tak to jsem opravdu ještě nezkoušel.“
„No vidí a mi to včera večer zkoušeli. No a bohužel to opravdu nejde. Tak jelikož jsme Michala nechtěli nějakým našim geniálním nápadem jak ho dostat nahoru zabít, tak jsem se rozhodli, že nejmouřejší bude ho jednoduše nechat dole. Což ale znamenalo, že jeden musel nahoru místo něj. Jinak bychom se nevešli.“
„Jo tak teď už to chápu. To byl na tom Míš...Michal, tak špatně? Mohli jste mě vzbudit. Pomohl bych vám.“
„To neřeš. Tohle bylo nejjednodušší a nejrozumnější rozhodnutí. Dneska se ti zase tvůj spolunocležník zase vrátí neboj.“
„Hm. Super. Mám radost.“
Na to Viky zareagoval jen nechápavým pohledem a zvednutým obočím a Radek mezitím zaplul do koupelny.
Co? To jsem trochu nepobral. Nejdřív to vypadalo, že má o něj starost. Jinak se ani ten jeho výraz, když mu řekli, že byl, tak na kaši, že nemohl ani stát, vyložit nedal a když mu řeknu, že ho bude mít zpět, tak zase vypadá, jako když ho to obtěžuje. No nic. Asi je tady v tý chatě víc věcí co nechápu. Stejně jako včera Deny, tak dneska hned po ránu Radek. Tady asi není nikdo normální. Nakonec se to rozhodl neřešit. Přeci jen mu po včerejšku nebylo nelíp a přemejšlení způsobovalo akorát větší nevolnost.
Poté co oba vykonali po ránu nebo spíš dopolední očistu sešli dolu, kde už se postupně probouzeli i ostatní a jakmile Deny zaregistroval, že přišel Viky, tak okamžitě ožil a během pár minut byl taky hotov se svou očistou a už stál u něj a jako by nic se ho ptal jestli mu je dobře.
Viky
„Žádná sláva to není ale kafe to spraví.“
Radek
„Skvělej nápad. Do toho jdu s tebou.“
Viky
„Dám vařit vodu.
Radek
„Dobrá já připravim hrnky a kafe.“
A přesto, že je kuchyňka opravdu mrňavá, tak akorát pro jednoho člověka, tak si vůbec nepřekáželi. Což se ale vůbec Denymu nelíbilo.
Nějak moc si rozuměj. To se za tu noc, tak skamarádili nebo co?!
Deny
„To je dobrý Radku. Nech to bejt. Já to připravím. Beztak budem dělat kafe pro všechny, tak si běž zatím sednout k ostatním.“
Radek
„No dobře no. Ale já bych to klidně udělal.“
Deny
„To je v pohodě. Raději se bež mrknout bráchu. Vypadá jako kdyby chtěl každou chvíli vyvrhnout své vnitřnosti a Lenka ještě spí, takže se o něj nemá kdo postarat.“
smích
Radek
„No jo. Bratr je jak mimino, když mu je opravdu blbě.“
Viky
„Toho si nejde nevšimnout. Akorát nevim kdo na tom bude hůž až je opravdu vyvrhne.“
Radek
„To asi nechpu. Kdo by na tom měl bejt hůř?“
Viky
„Brácha se ti usídlil hned vedle spícího Michala, kterej má ještě půlnoc. A řekl bych, že být probuzen zvracením nejlepšího kámoše, který ovšem zvrací přípo na něj asi není ten nejlepší způsob. Ovšem pohled by to byl k nezaplacení.“
Radek hnedka přeběhl k bratrovi a opravdu se mu nelíbilo co viděl. Nejen, že se opravdu složil hned vedle Michala a nějak povážlivě se nad něj nakláněl a vypadalo to, že to z něj opravdu každou chvíli vyletí.
Bleskovým pohledem zkontroloval jestli už se tak nestalo na vteřinku se zastavil pohledem na Michalově spící tváři a už co nejrychleji a nejšetrněji tahal bratra z Michalova dosahu a jelikož Tom už se pomalu začínal dávit což dávalo jasně najevo, že každou vteřinou bude zvracet. Bylo jasné, že ho už nestihne nikam odtáhnout, tak ho alespoň odtáhnul na druhou stranu od Michala a před obličej mu strčil igelitku, která našteští ležela na stole. Ještě že včera po tom co vybalili pití z tašek, tak je neuklidi. Jinak by sice Tomáš nepozvracel Michala ale jeho. No alespoň že by to neskončilo na Michalovi. Zatím co Tomáš vyprazdňoval svůj obsah žaludku to prázdné tašky a Radek ho u toho šetrně držel a pohledem zároveň kontroloval zda je Michal v pořádku a jestli se nevzbudil. A jen co odvrádil hlavu zpět k bratrovi, který se snažil stále zvracet i když už neměl co, tak se Michal za doprovodu dávicích zvuků vycházejících z Toma probouzel a jen co otevřel oči rozmrzele se rozhlídl okolo sebe. Jako první nelibě zjistil, že nespí ve své posteli ale dole a jako druhé ho okamžitě upoutali ony divné zvuky, které ho probudili. A zůstal neschopný slova zírat na Radka který držel nějakou tašku Tomovi před obličejem a ten do ní zvracel. Cože? On zvrací? Na gauči? Do tašky? Bože to ještě spim nebo co? Chudák Michal absolutně nechápal co se děje a už chtěl něco říct a poslat je přinemenším do háje nebo i něco horšího, když zaslechl svoje jméno, tak zpozorněl a zaposlouchal se do Radkova šepotu.
„ No tak Tome. Prosím postav se už. Nemůžeš tady přece sedět a zvrace do tašky. Pojď do koupelny. Prosím. Vzbudíš Michala. Prosím. Já ho opradu nechci vzbudit. Včera toho hodně vypil, tak bude lepší aby se pořádně prospal. Když ho teď vzbudíš, tak nejen, že nebude vyspalej ale díky pohledu na tebe jak zvracíš, tak mu asi nebude nejlíp.“
„ jo jo. Už vstávám. Já za to prostě nemůžu. Ono to tak nějak vylítlo.“
„No to víš, že jo. Mě to nevysvětluj já to vědět nepotřebuju ale hlavně nemluv, tak nahlas. Zatím se mi ho podařilo nevzbudit.“
Hm. Tak on si o mě dělá starosti? Zajímavé.
Sice nebyl radostí bez sebe, že se ho vzbudili ale alepoň tím zjistil, že si o něj dělá starost. To by si přece nedělal, kdyby ho vůbec nezajímal. Pořád v leže sledoval jak vede svého bratra do koupelny. Z jeho rozmýšlení ho nakonec vytrhly hlasy z kuchyně. Okamžitě zase zalehl a dělal, že spí. I když ho lákala vůně voňavé kávy, rozhodl se, že bude ještě chvíli předstírat, že spí. Možná se tak ještě něco dozví. Ostaní byli venku, tak jen doufal, že se k nim Radek také hned nepřipojí. Po chvíli se opět otevřeli dveře od koupelny a z nich vyšel nejdříve Tomáš a hned za ním i Radek.
„Běž radši ven na vzduch je tam i kafe.“
„Kafe radši ne. Chci čaj.“
„Dobře dobře udělám ti čaj. Černý, s citrónem a bez cukru předpokládám.“
„Jo přesně. Děkuju. Jsi ten nejlepší brácha na světě.“
„No to už vím dávno.“
Tomáš se pomalu došoural za ostatními ven a Radek zaplul do kuchyně. Říkal si, že tomu dá ještě chvilu a vzdá to a vstane. Po chvíli ale slyšel kroky.
Radek vycházel z kuchyně s hrnkem horkého čaje a podle vůně poznal, že nese i kávu. Bož jak se mu z té vůně zbýhali sliny. Taky by potřeboval jedno aby se mu spravila chuť. Už si myslel, že hned půjde ven ale opak byl pravdou. Sice nevěděl co dělá ale úplně bytostně cítil jeho pohled a tak nějak odhadl, že je kousek od něj. No tak řekni něco. Udělej něco. Přece tam jen tak nebudeš stát a koukat na mě. No tak. Po tom včerejšku bych vážně chtěl vědět jak to je. Včera jsem to přehnal a byl jsem hnusnej. Všechno si do detajlů nepamatoval ale věděl, že byl hnusnej, že se pohádali věděl, že i Radek nebyl nejmilejší ale to by nebyl nikdo. Proto se rozhodl předstírat spánek aby se něco dozvěděl ale to se mu taky moc nedařilo. No alespoň jsem se dozvěděl, že o mě má alespoň malinkou starost. No lepší něco než nic. Konečně ce pohnul a Michal až zatajil dech jak čekal co se stane. Jenže on nakonec vyšel ven. Michal ještě chvili ležel a přemýšlel jestli má ještě počkat. Třeba se vráti. Když ale už drahnou chvíli nepřicházel rozhodl se, že to vzdá a vtane a už už vstával, když někdo vešel dovnit. Jen vteřinku váhal jestli má vstát nebo dál předstírat. Nakonec to dopadlo tak, že zase zalehl a dál předstíral, že spí. Doufal, že je to alespoň Radek. Ticho. Sakra tak kdo to je. Podle kroků poznal, že se ten někdo opět zastavil u něj. Díky čemuž zadoufal, že je to právě on. Jelikož nikdo jiný by neměl ani ten nejmenší důvod nad ním postávat. Nic. Ticho. Pořád se nic neděje. Sakra tak kdo si? Ať si kdo jsi tak něco udělej. A jen co mu v hlavě dozněla myšlenka, ucítil lehký dotek na čele jak mu někdo opatrně odhrnuje vlasy z čela.
Povzdech
„Když spíš, vypadáš tak klidně. Nikdo by neřekl, že dokážeš být i krutej.“
Radek. Je to Radek. Počkat krutej? Já a krutej? Já přece nejsem krutej!!! Nikdy a na nikoho. No dobře zrovna na něj sem nebyl nejmilejší až na ten jeden večer jsem byl na něj převážně hnusnej ale neřekl bych krutej. Bože co jsem to včera dělal. Co jsem mu řekl. Doprdele. Debilní chlast! Proč zrovna dneska musim mít vokno. Letmě si pamatuju, že jsme se pohádali ale nevim co jsem mu říkal ani nevim co řekl on. Spíš si to pamatuju jako němej film. Sakra. No dobře ať už jsem řek cokoli, tak to že se o mě stará, že tady teď je, že jeho hlas zní tak smutně a přesto je ke mně tak jemný, tak to přece musí něco znamenat. To může znamenat jen to, že mu nejsem tak ukradenej jak celou dobu předstíral. Kdyby to tak bylo, tak tu teď není.
„No nemůžu z toho vinit jenom tebe. Já na tam všem mám taky svůj podíl. Možná, že je to hlavně moje vina. Možná jsem neměl reagovat, tak jak jsem reagoval. Třeba kdybych se nestavil hned do protiútoku a řekl ti pravdu. Možná, že kdybych ti hned to ráno řekl co opravdu cítím, že by to tak nakonec nedopadlo. Možná by to dopadlo stejně ale určitě by to nemělo takovej průběh. Určitě by to nedopadlo, tak že mě nakonec nenávidíš. Asi je to opravdu moje vina. Bože Michale. Tohle jsem nechtěl. Tak dlouho. Několik let jsem se snažil abych byl tím co jsem a mohl se ti alespoň trochu přiblížit a pak to takhle podělám. Ha. Tohle je vážně k smíchu. Tohle jsem ti měl říct hned. A místo toho si ti tady vylévám srdce zatímco ty spíš a ani nevíš, že tu sem. No možná je to tak dobře. Mám takovej dojem, že kdybys byl vzhůru, tak bych ti to neřekl. Na to jsem asi srab.“
Ježiš. Tohle je vyznání nebo ne? No na sto procent je tohle vyznání. Takže to znamená, že jsem opravdu debil a totální kretén a že jsem to podělal. No tak Michale vzpamatuj se. Řekni mu něco. Nemůžeš přece dál předstírat, že spíš.
Rozhodnut každou chvíli otevřít oči a dát mu tak najevo, že nespí už už je otvíral, když najednou ucítil na rtech jemný téměř motýlí dotek Radkových rtů. Což mu dokonale vyrazilo dech. A srdce mu tímto neskutečně jemný dotekem málem vyskočilo z hrudi. Bože ten kluk mě vážně dostal. Znovu.
Michal otevřel oči a díval se přímo do těch Radkových, který je měl při polibku zavřené a teď je pomalu otevíral a když je otevřel zjistil, že se dívá přímo do Michalových očí. Strašně se lekl až mu srdce tím šokem poskočilo.
Bál se. Upřímě se strašně moc bál toho co teď Michal udělá. Bál se, že se mu vysměje proto že to slyšel nebo, že na něj bude řvát za to co si to dovolil.
Ale ani jedno se nestalo. Michal prostě dál ležel a díval se do jeho očí. Ani se nevysmíval ani se nezlobil jen se na něj klidně dál díval.
„Možná, žes to měl opravdu říct hned na začátku. Alepoň bychom si oba navzájem tak neubližovali.“
„Možná máš pravdu.“
„Určitě mám právdu.“
„Určitě. Ale i tak......
Ať už chtěl říct cokoli, tak už to nestihl. Michal se neklonil a rukou si ho přitáhl k sobě a políbil ho. Poprvé to byl polibek plný citů. A snažil se mu tím polibkem říct a předat mu tak všechny své rozbouřené myšlenky, které se mu honily hlavou. I když pomalu ani on sám nechápal všechno co se to s ním děje. Byl zmatený sám sebou ale jedním si byl jistý. Byl si jistý, že lituje všeho co řekl i toho co ani neví, že řekl. Litoval toho, že nebyl upřímný sám k sobě už od začátku a hlavně, že nebyl upřímný k Radkovi a hlavně si byl jistý, že se do toho modrookého kluka s nádherným úsměvem zamiloval a i když mu pořád v koutečku mysli hlodala myšlenka, že to možná přece jen není všechno tak růžové, že možná je to vše jen předstírání byl rozhodnut tuhle myšlenku potlačit a užít si to co mu život s tímhle klukem dá.
„Co kdybychom už přestali mluvit. Nebo alespoň bychom mohli přestat mluvit o tom co se stalo. Jelikož kdykoli jsme se o tom bavili, tak jsme to jen zhoršili.“
„To je výborný nápad. A víš co je ještě lepší nápad?“
„Hm. Nevim. Co povídej.“
„Jít si vyčistit zuby.“
„Co?.......Promiň“
smích
„V pohodě. Jen už běž.“
„Už jdu už du neboj.“
„Michale?“
„Hm?“
„Ty si slyšel všechno?“
„Ano.“
„Tys nespal.“
„Ne. Už od chvíle kdy vedle mě Tomáš zvracel do tašky.“
Radek celý zrudl a němě na něj zíráal s otevřenou pusou
„P-Proč?“
„Protože, kdybych to neudělal nedozvěděl bych se pravdu. Já upřímně doufal, že když si budeš myslet, že spim, že se tak možná něco dozvím. A dozvěděl jsem se. A jsem za to rád. A teď už vážně běžim do koupelny.“
„Hm.“
Radek tam pořád klečel vedle gauče a pozoroval zavřené dveře koupelny a nakonec se jen štěstím a radostí usmál, vstal a přešel ke dveřím koupelny a čekal až Michal vyjde. Přesně jako včera večer ale tentokrát byla situace jiná a on na něj čekal s úsměvem, radostí a neskutečným štěstím a láskou v srdci. Když Michal vyšel z koupelny jeho první pohled směřoval ke gauči kde čekal Radka ale on tam nebyl což ho trochu překvapilo ale nikde ho neviděl. Michal stál hned vedle koupelny za otevřenýma dveřma.
„Hledáš někoho?“
„Už ne. Už jsem ho našel.“
„Tak to jsem rád.“
„I já.“
Michal se zdravčím pohledem přiblížil k Radkovi a přitáhl si do náruče a konečně ho mohl hluboce políbit.
Radkovi se až štěstím zatočila hlava. Obtočil své paže Michalovi kolem krku a oddávál se jejich polibku při němž jejich jazyky sváděli souboj o nadvládu. Ani jeden z nich vůbec nevnímal okolí.
„C-Co?! RADKU!!!!!!!!!!!!!!“
„Tomáši????“
„Doprdele Michale můžeš mi vysvětlit co tady kur*a děláš s mým bráchou?!!!!“
Komentáře
Přehled komentářů
je to tak napínavý že se tak těším na pokračování
hejjjjjjjjjjjjjjjj
(zuz, 6. 1. 2012 23:04)ja chcem další diel prosim prosíííííííííííííííím
Re: heeeej
(kioko, 2. 1. 2012 15:54)hej to už jako fkt...to jko souhlasim :)..nás tkhle napínat..se nedělá...doufám že jsi na nás nezapomněla :)
;DDDDDDDDDDDDD
(misa737, 27. 11. 2011 0:39)presne takýto koniec som si po tom nekonecne dlhom case predstavoval....len dufam ze aspon jedna kapitolka este pribudne;DDDD
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
(Yuki-cat, 26. 11. 2011 18:36)Tohle už by se dalo nazývat týráním.
dalšíííííííííííííííííí
(Yuki-cat, 31. 10. 2011 7:49)Prosím pěkně o další dílek, jsem hrozně zvědavá na Tomášovu reakci.
....
(heartles, 4. 10. 2011 21:04)bezva to čekání se vyplatilo ale skončit to tak blbě-napínavě -nečekaně, že mám chuť tě uškrtit, ale to bych se nedozvěděla pokračování... takže tě nechám ... ale další díl chci co nejdřív
oh ♥
(kioko, 27. 9. 2011 15:42)úplně úžasný..nechpu jak si to molha useknout ale budiž....navíc sem čekala v brzké době že se něco takového s tomášem stane :D a jinak v minulim díle si v komentících myslim že psala že tenhle díl bude nějak michal žárlit..nebo v těch příštích? newím ale každopádně se na to těšim :) Pokračuj :)
Re: oh ♥
(xXxIchigoxXx, 29. 9. 2011 21:07)Jj psala a také to tak bude. Původně jsem to plánovala v tomto díle ale to bych je nechala se trápit hodně dlouho v kuse. Takže trošku štěstí jim dopřeju než přijde to horší :-)
Re: :
(kioko, 28. 9. 2011 11:29)To asi nebude konec jednoho příběhu když tam teďka vlítl Tomáš..ale opak může být pravdou :D :D
Re: Re: :
(xXxIchigoxXx, 29. 9. 2011 21:05)Tak jest. Ani zdaleka to ještě není konec příběhu. To by měli hoši moc lehké. Je také ale pravda, že se nám pomalu začne rýsovat druhý příběh. Ale hlavní pár je pořád Radek a Michal. :-)
Re: Re: Re: :
(kioko, 30. 9. 2011 15:41)já chcu aby michal konečně žárlil...zaslouží si to! díky :)
:D
(alla, 26. 9. 2011 13:43)To byl fakt dobrý díl. To čekání za to stálo. Ni konečně si to vyříkali no :) Ale něco mi říká, že to možná tak lehké mít nebudou, no uvidím :D Ale takhle to useknout, jako fakt... za takovlýhle konce bych vždycky nejradši vraždila, ale radši od tohou upouštím, protože bych se pak nedočkala pokračování :D ;)
:-)
(nagi, 25. 9. 2011 22:14)božíčku to je zakončení toto, jsem ted napnuta jako ksandy na pokracovani, jak to ti dva vysvetli a jsem rada, ze se radek michalovi vyznal, i kdyz si myslel, ze spi :-D a rika se ze alkohol je desna vec a v jejich podani :-D
Re: :-)
(xXxIchigoxXx, 25. 9. 2011 22:42)No přece jim to nemůžu nechat tak jednoduchý. Jsem ráda, že se líbí. A budu se snažit přidat příští víkend další díl. Ovšem slibovat nechci abyste se na mě pak nezlobili. :-)
Re: Re: :-)
(nagi, 25. 9. 2011 23:04)kdyz nebude, neboj se, ja si urcite pockam, pac to za to bude stat
kdy bude další díl
(macra, 19. 1. 2012 19:12)